Naše mateřská škola se věnuje mimo jiné i logopedické prevenci, kterou provádí především pedagogická pracovnice, jež absolvovala kurz logopedického asistenta (paní ředitelka Silvie Makovská Menoušková). Díky těmto kurzům a materiálům zde získaných, jsme vypracovaly roční projekt, s nímž odborně a systematicky pracují všechny pedagogické pracovnice. Další potřebné materiály a odborné konzultace získáváme prostřednictvím klinické logopedky Mgr. Pintešové, se kterou jsme neustále v kontaktu. Jednou ročně navštěvuje naši školku Mgr. Pintešová a provádí tzv. depistáž (orientační vyšetření vývoje řeči).
Díky logopedické prevenci je možné předejít mnoha vývojovým vadám řeči. Rozvíjí slovní zásobu dětí, zlepšuje jejich vyjadřovací schopnosti, zabývá se smyslovým vnímáním, přispívá k rozvoji motorické dovednosti a tím i k obratnosti mluvidel. Může účinně pomoci tam, kde vady a poruchy řeči vznikají na základě nesprávného mluvního vzoru, jako důsledek málo podnětného prostředí nebo jednostranně zaměřeného prostředí, nezralého sluchového či zrakového vnímání nebo neobratnosti mluvidel. Jelikož přirozenou činností dítěte předškolního věku je hra, snažíme se o to, aby i prevence byla vždy pro děti hrou a zábavou, nikoliv nutností a nepříjemnou aktivitou.
Při logo chvilkách (jak nazýváme naše logopedické prevence) používáme různé edukativní pomůcky, zrcátka a někdy nám přijde na pomoc náš logopedický hrošík.
Námi prováděná logopedická prevence nenahrazuje péči klinického logopeda, který s dítětem individuálně vyvozuje hlásky.
Provádíme skupinovou intervenci pro děti.
Kolektivní/skupinová intervence umožňuje dětem hravou a zábavnou formou nejen překonávat jejich řečové obtíže, ale rozvíjet i jejich schopnosti a celou jejich osobnost.
Při logopedických chvilkách trénujeme:
Průpravná cvičení k artikulaci jednotlivých hlásek
- Dechová cvičení
- Fonační cvičení
- Artikulační cvičení
Smyslové vnímání
- Sluchová percepce
- Fonematický sluch
- Zraková percepce
- Rytmické schopnosti
- Rozumové schopnosti
Jazykové roviny
- Zvuková stránka řeči
- Rozvoj slovní zásoby
- Gramatika
- Sociální užití řeči
Výchova ke správné výslovnosti
- Nápodoba jednotlivých hlásek
Logopedická prevence v rámci rodiny
Velkou roli ve vývoji řeči hraje zájem a všímavost rodičů. Využijte své role a příležitosti, buďte všímaví, kreativní a nebojte se v případě pochyb se na nás obrátit. Z hlediska vývoje řeči přibližně kolem 7. roku končí to nejvhodnější období, aby se řeč a vůbec komunikace správně rozvinula, dítě se naučilo dobře vyslovovat a řeč i výslovnost se stačila upevnit.
Jak vy můžete dítěti pomoci
mluvte s dětmi správně, čtěte jim pohádky a o pohádce si s dětmi povídejte, vysvětlujte jim slova, která v příběhu zazní a dítě se s těmito slovy ještě nesetkalo, vyprávějte si zážitky, vysvětlujte jim obsah shlédnutého filmu, buďte trpěliví a vyslechněte vyprávění svého dítěte, nechte ho mluvit, nemluvte za něj a dopřejte mu čas, aby se mohlo samo vyjádřit…- nedejte na rady typu (byť od odborníka), že v 5 letech je ještě čas. NENÍ TO PRAVDA! (př. tříleté děti již mají hovořit a to přinejmenším v jednoduchých větách).
- navštěvujete-li klinického logopeda, trénujte s dítětem v krátkých a pravidelných intervalech.
Podpora rozvoje řeči v rodině
Dostatek přiměřených podnětů
Dostatek podnětů má pro vývoj řeči dítěte velmi důležitou a nezanedbatelnou roli. Každé dítě ke správnému vývoji řeči potřebuje podnětné prostředí, ve kterém žije, protože bez podnětného prostředí se řečový vývoj velmi zpomaluje. Naopak velmi podnětné prostředí není pro rozvoj řeči zcela dobré, přemíra podnětů může dítě unavit nebo zcela odradit od řeči. Proto by míra podnětů měla být v rovnováze s tím, co dítě doopravdy potřebuje.
Respektovat věk dítěte
Činnosti, hry pro dítě vybíráme podle věku dítěte a podle toho, jak která hra dítě baví. Každá dítětem zvolená hra by v něm měla vyvolávat kladné pocity a zážitky. Veškeré činnosti by měly být různorodé, nesmíme je však dítěti nutit. Postupně sledujeme, co se mu daří a na tom zakládáme další rozvoj dítěte. Teprve ve čtyřech letech vybíráme hry tak, abychom dítěti zajistili všestranný rozvoj. V případě nějakého podezření na odchylky, je čas na konzultaci s odborníkem, který dítě vyšetří. Pokud odborník nezjistí žádné odchylky ve vývoji, můžeme dítěti kolem pátého roku vědomě zařazovat činnosti zaměřené na ty problémy, které by mu do budoucna mohly dělat obtíže (kresba, výslovnost, rytmizace apod.). Nácvik by se měl co nejvíce podobat hře a především by měl dítě co nejvíce bavit.
Respektovat dosažený stupeň vývoje
Má-li být vývoj řeči a komunikačních dovedností správný, musíme vycházet z toho, na kterém stupni vývoje se dítě právě nachází, a na něj dále postupně po krůčkách navazujeme pro rozvoj dalších kompetencí. Žádnou z etap vývoje nelze vynechat, lze ji jen za některých okolností zkrátit. Kalendářní věk dítěte je pouze orientačním vodítkem, důležitější jsou skutečné schopnosti dítěte, jeho věk biologický. Představa o dosažené úrovni dítěte je velmi důležitá proto, abychom zvolili přiměřené metody.
Zájmy dítěte
Všechny malé děti mají své zájmy a koníčky. Proto chceme-li dítě něco naučit, musíme činnost vytvořit tak, aby ho především bavila. Když ho bude činnost bavit, bude ji dělat rádo, snáze, rychle a lépe, než kdyby ji mělo dělat z povinnosti nebo s odporem.
Pochvala
Pochvala je jedním z nejdůležitějších prostředků k motivaci při výchově dětí. Je třeba mít proto vždy na paměti, že to, co zdůrazňujeme, to také upevňujeme. To, čemu nevěnujeme pozornost, se ztrácí. Proto také dobré pokusy vždy pochválíme, nepovedené však nekomentujeme. Vždy pochválíme alespoň snahu, i když se dítěti zrovna něco nezdaří.
Trpělivost
Trpělivost je velmi důležitá složka, která je zapotřebí především při nácviku nových dovedností, protože když se něco nového učíme, děláme chyby, proto je trpělivost v tomto případě vždy na místě. Stejně jako jiné činnosti i řeč potřebuje cvik. Když se učíme mluvit, nejprve jen posloucháme, co říkají ostatní a poté zkoušíme sami – nepřesně, nedokonale, nešikovně. Pokud nám však mluvení někdo neznechutí, zkoušíme to znova a znova. Jen tak se dopracujeme ke zdárnému cíli.
Výběr podnětů
V současné době silně ovlivňují nás i děti televize, videa, playstationy, počítače s internetem. Je však velmi důležité si rozhodnout, jaké hračky zvolit pro správný rozvoj dítěte. Zvolíme-li hračky, které umožní nejrůznější manipulace, které mají vyšší nároky na manuální zručnost a bohaté hmatové vjemy, můžeme si být jisti, že tyto hračky daleko více dítě podněcují a umožňují mu více rozvíjet fantazii než hračky jednoúčelové. Je tedy zapotřebí si připomenout starou moudrost, že méně je někdy více.
Rozvoj smyslového vnímání a obratnosti
Smyslové vnímání a obratnost je spolu ruku v ruce propojené, proto je v dnešní přetechnizované době velmi důležité tyto funkce rozvíjet. Když má dítě možnost si hrát aktivně, pracovat nebo něco vyrábět, namáhá se nejen hlava, ale i tělo. Dítě pro hru musí vymyslet postup, sehnat nářadí, materiál, na něco se zeptat. Tímto dítě zapojuje všechny smysly rovnoměrně, tělo je v pohybu, výsledek doprovází kladné emoční zážitky. Naproti tomu technikou zprostředkovaná zábava zatěžuje nadměrně pouze jeden smysl – televize zrak, rádio sluch, což není pro rozvoj dítěte vůbec dobré. Teprve konkrétní zkušenosti dítěte s reálným světem rozvíjí představivost, řeč mluvenou a psanou, myšlení a fantazii.
Dialog předpokládá dva lidi
Nejvíce informací se dozvídáme pomocí slov, ale mnoho informací také přijímáme pomocí gest, pohledů, chování a mimikou. S nejmenšími dětmi se nejlépe dorozumíme pomocí neverbálních signálů – výrazy obličeje, pláč, aj. Čím je dítě mladší, tím jednoznačnější musí být neverbální doprovod slov. Malé dítě nechápe ironii ani slovní žerty, proto musí být neverbální doprovod slov jednoznačný. Když se zlobíme, musíme se mračit, když máme radost, musíme se usmívat, vše musíme vyjadřovat tak, aby to pro dítě bylo znatelné na první pohled. Dítě tak jednoznačně pochopí, co se má a co ne, kdy proběhne pochvala nebo odmítnutí a trest. Dítě se tak stává jistějším a neplýtvá silami a city pro rozhodování. Proto musí řečová výchova obsahovat nejen péči o slovní zásobu a výslovnost, ale i příležitost naučit se a rozumět mimoslovním signálům a používat je (Kutálková 2005, s. 47–57).
Zdroj: PROBLEMATIKA LOGOPEDICKÉ PREVENCE A PÉČE U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU, Šárka Marušková
Grafomotoriku i hrubou motoriku, která je neméně důležitá při logopedické prevenci máme zpracovanou v Grafomotorickém projektu a hrubé motorice se věnujeme v projektu Se Sokolem do života.